|
|
Biomedicínské aplikace polykaprolaktonových nanovlákenných membrán
Dvořák, Pavel ; Přibyl,, Jan (oponent) ; Zajíčková, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá polykaprolaktonovými (PCL) nanovlákny a jejich modifikací. PCL vlákna byla podrobena depozici plazmovými aminovými polymery v nízkotlakém pulzním radiofrekvenčním kapacitně vázaném výboji za použití monomeru cyklopropylaminu (CPA). Na nadeponovaný povrch byl imobilizován kolagen jako protein extracelulární matrix (ECM) a byla sledována proliferace buněk na modifikovaném povrchu nanovláken. Neupravená PCL vlákna byla také podrobena depozici antibakteriální vrstvy mědi, a vlákna byla charakterizována pomocí skenovací elektronové mikroskopie (SEM), rentgenové fotoelektronové spektroskopie (XPS) a energeticky disperzní spektroskopie (EDX).
|
|
| |
|
|
Časově a prostorově rozlišená diagnostika elektrického oblouku
Holcner, Oldřich ; Šimek, David (oponent) ; Kloc, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce "Časově a prostorově rozlišená diagnostika elektrického oblouku" se zabývá zkoumáním teploty plazmatu v oblouku, který vznikl přetavením měděného drátu. Jedná se o optickou metodu na základě určení teploty z intenzity spektrálních čar. V této bakalářské prací vysvětlíme, jak vznikají spektrální čáry a jak se podle nich dá určit teplota. V praktické části zpracujeme výboje a ukážeme časový vývoj teploty v měřených bodech.
|
|
|
Rozšíření možností optické diagnostiky spínacího oblouku
Samohejl, Matěj ; Kloc, Petr (oponent) ; Valenta, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením metodiky optické diagnostiky spínacího oblouku s využitím vysokorychlostní kamery Photron SA-X2. Jsou zde zmíněné základní zákonitosti pro správné nastavení měřícího systému a pro nastavení expozice kamery. Měření bylo prováděno na prototypu parametrické zkušební komory, přičemž většina podkladů vycházela z požadavků praktické práce zkoumající pohyb elektrodových skvrn. V práci je uveden postup pro prvotní nastavení kamery, možnosti úpravy záznamů pro prezentační účely a postup pro vytvoření 3D modelu spínacího oblouku v programu SketchUp Make. Je zde zmíněno porovnání vlivu spektrálního filtru a neutrálního šedého filtru na výsledný záznam. Výstupem práce je i 3D rekonstrukce oblouku a pomocný program na úpravu záznamů. Výsledky navíc ukazují míru chyby způsobené absencí třetího rozměru při diagnostice spínacího oblouku pouze z jednoho směru.
|
|
|
Module for the detection of light elements in ferrous alloys by the Laser-Induced Breakdown Spectroscopy technique
Hrabal, Zdeněk ; Novotný, Karel (oponent) ; Novotný, Jan (vedoucí práce)
This diploma thesis' aim is an investigation of light elements (i.e. carbon, sulphur and phosphorus) in ferrous alloys using Laser-Induced Breakdown Spectroscopy (LIBS). The primary goal is both the development and implementation of the new module enabling an analysis of vacuum ultraviolet (VUV) radiation which is necessary for the steel analysis and also more applications of LIBS. The first part surveys the state-of-the-art approaches of optical emission spectroscopy (OES), as well as the overview of traditional techniques used for steel analyse. The theory concerning the absorption of VUV by the air and optical glasses has been also investigated in order to get the essential theoretical background for the development of the module. The experimental module was carried out prior to the final design in order to test the concept of the VUV analysis by LIBS. On the basis of this testing, the final design was proposed based on the unique wedge mechanism. The prototype was made up in cooperation with an external manufacturer and then the performances of the module were demonstrated by measurements of five certified steel standards. The experiments determined the limit of detection for carbon as 0.028 wt.%. Nevertheless, neither sulphur nor phosphorus were detected in any of studied sample. This thesis establishes the essential know-how for further investigation of the VUV-LIBS analysis in the Laboratory of laser spectroscopy in Brno.
|
|
|
Pokovování technických plastů pro výrobu odlehčených konstrukčních dílů pro dopravní průmysl
Sanetrníková, Dominika ; Boušek, Jaroslav (oponent) ; Šimůnková, Helena (vedoucí práce)
Tato práce se v úvodu věnuje polymerním materiálům, ke kterým se řadí plasty a kompozity. Plasty jsou v úvodu rozčleněny na termoplasty a reaktoplasty. Dále je uvedeno využití plastů a kompozitů v dopravním průmyslu. Krátce se práce věnuje také jejich recyklaci. Dále se práce zaměřuje na techniky nanášení tenkých vrstev, tedy pokovování polymerních vrstev chemickým, dále galvanickým a pokovováním ve vakuu a krátce zmiňuje speciální techniky pokovování. Následuje povrchová úprava polymerní vrstvy, včetně čištění a aktivace povrchu s využitím různých technik a povrchové úpravy s využitím plazmatu. Následuje zmínka o povrchové úpravě polyetheretherketonu (PEEK). V závěru práce jsou popsány provedené experimenty a diskuze získaných výsledků.
|
|
|
Diagnostika dohasínajícího dusíkového plazmatu metodou optické emisní spektroskopie
Kabeláčová, Kateřina ; Slavíček,, Pavel (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Cílem předložené diplomové práce je diagnostika dohasínajícího dusíkového plazmatu metodou optické emisní spektroskopie. Dohasínající dusíkové plazma je v popředí zájmu již roky, je zkoumáno jak teoretické tak i praktické využití. Všechny naměřené výsledky byly získány metodou optické emisní spektroskopie dohasínajícího plazmatu. Aktivní výboj byl generován stejnosměrným zdrojem napětí a měření probíhalo v proudícím režimu. V dané práci můžeme vidět několik sérií experimentů. V prvním experimentu byly do výboje argonu přidávány vodní páry. Měření probíhalo při konstantním proudu 140 mA, napětí 1,5 V a tlaku 1 000 Pa. Měnili se průtoky a pro každý průtok bylo měření realizováno v různých časech dohasínání. Při druhém experimentu byl do výboje argonu přidáván dusík. Měření probíhalo při konstantním proudu 140 mA, napětí 1,5 V a tlaku 1 000 Pa. Měnil se zde průtok dusíku (0,2 sccm, 0,4 sccm a 0,8 sccm). Pro jednotlivé průtoky byly provedené stejné experimenty a měnila se opět vzdálenost od aktivního výboje. Dalším experimentem bylo přidávání rtuťových par do dusíkového dohasínání. Měřilo se při konstantním proudu 120 mA, napětí 3,5 V a tlaku 1 000 Pa. Měření bylo provedeno pro dvě různé konfigurace: clonky, kdy je světlo do detektoru spektrometru přiváděno přes dvě za sebou umístěné clonky o průměru 0,5 mm a původní konfigurace bez clonek, kdy je optické vlákno jdoucí do spektrometru umístěno přímo u stěny trubice s výbojem. Posledním experimentem bylo přidávání vzduchu do argonu. Měření probíhalo při konstantním proudu 140 mA, napětí 1,0 V a tlaku 1 000 Pa. Teplota vnější stěny výbojové trubice, která se stanovovala pomocí termočlánku a infračerveného teploměru, byla měřena pro poslední dva experimenty (dusík a argon – vzduch). Při experimentech s čistým dusíkem byl viditelný jev pink afterglow. Projevuje se značným nárůstem růžového zabarvení v části dohasínání. Optická emisní spektra dohasínajícího výboje byla u různých experimentů snímána v různém rozsahu vlnových délek. U argonu s vodní párou to bylo 280–600 nm, u titrace argonu dusíkem bylo rozmezí 320–500 nm a u titrace dusíku rtuti 320–600 nm. Pro experiment argon se vzduchem byl rozsah vlnových délek 320–600 nm. Z výsledků měření byly sestrojeny grafy závislostí vzdálenosti na intenzitě, a grafy závislostí vzdálenosti na teplotě. Při přidávání argonu do dusíkového dohasínání byl vyhodnocen první a druhý pozitivní systém.
|
|
|
Ovládací a měřicí jednotka pro generátory plazmatu
Paulovics, Petr ; Boušek, Jaroslav (oponent) ; Zemánek, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou generátorů plazmatu. Konkrétně se práce zaměřuje na konstrukci HMI zařízení pro generátory plazmatu včetně konstrukce řídicí části generátoru. Hlavní výhodou při ovládání generátoru plazmatu pomocí HMI zařízení je především možnost rychlé změny důležitých parametrů. HMI zařízení umožňuje pohodlné přepínání výstupní frekvence generátoru bez nutnosti zasahovat do zapojení, což vede k vyšší efektivitě při práci s generátorem plazmatu. Další výhodou HMI zařízení je zobrazení všech důležitých informací na LCD displeji. Práce se zabývá základní teorií plazmatu a jeho použitím, rozdělením mikrokontrolérů a popisem jejich periferií, výběrem použitých součástek a jejich zapojením. Poslední část práce je věnovaná programovému vybavení generátoru plazmatu.
|
|
|
Stanovení optimálních experimentálních parametrů pro laserovou spektroskopii (LIBS) vybraných vzorků rostlin
Prochazka, David ; Novotný, Karel (oponent) ; Kaiser, Jozef (vedoucí práce)
Diplomová práce popisuje proces zjišťování optimálních experimentálních parametrů, pro spektrometrická měření vybraných vzorků rostlin, pomocí metody LIBS. První část se věnuje teoretickému popisu metody a vysvětluje základní principy a vztahy. Dále je popsána aparatura, pomocí které bylo měření prováděno. Velká část diplomové práce je věnována vývoji programu pro automatizaci měření. Hlavním úkolem programu bylo vyřešit spojení automatického ostření na vzorek a automatického posuvu vzorku. Dále jsou popsána a zpracována konkrétní měření, pomocí kterých byly určeny optimální experimentální parametry, pro spektroskopická měření pomocí metody LIBS.
|
|
|
Technicko-ekonomické porovnání nekonvenčních technologií AWJ a LBM z hlediska potřeb firmy
Malát, Jan ; Dvořák, Jaromír (oponent) ; Slaný, Martin (vedoucí práce)
Předkládaná studie pojednává o technologiích nekonvenčního dělení materiálu se zaměřením na dělení abrazivním vodním paprskem a CO2 laserem. Práce je rozdělena na část teoretickou a experimentální. Teoretická část popisuje principy a funkce nekonvenčních technologií, jejich základní dělení a praktické využití. Experimentální část je zaměřena na výběr nejvhodnější technologie pomocí výroby vzorků a jejich následnou komparací. Z porovnání dosažených výsledků je následně doporučen výrobce technologie a stroj, který nejlépe plní dané požadavky.
|
host ::
RSS.